Na návštěvnosti je vidět, že to děláme dobře,“ se zadostiučiněním poznamená Martin Kunc, který se po náročné noční šichtě se založenýma rukama opírá o dřevěnou ohradu a pozoruje skrumáž osob všech generací a jejich lyžařského vybavení. Jako řidič rolby, který, když padá sníh, upravuje trasy pro běžkaře každý den, ví, o čem mluví. Jenže najdou se i rýpalové, kterým je to málo a mají vždycky důvod reptat. „Češi jsou zkrátka experti na všechno a kolikrát je těžké se jim zavděčit,“ povzdychne si pětatřicetiletý rolbař.
Samozřejmost, která je zdarma
Na Jizerské magistrále, která patří v republice mezi nejvyhledávanější cíle vyznavačů bílé stopy, se trasy strojově upravují od roku 1984. Pořadatelé Jizerské 50 tehdy chtěli umožnit účastníkům závodu trénink v průběhu celé zimní sezony a tento nápad si získal velkou podporu. Už dvacet let kvalitu stop nejenom pro závodníky, ale i pro širokou veřejnost zajišťuje Jizerská obecně prospěšná společnost založená obcí Bedřichov.
V současné době jde o téměř 200 kilometrů, které využívají rekreanti zejména – soudě podle poznávacích značek na zaparkovaných vozech – z Prahy, Libereckého kraje a Německa, odkud je to asi 50 minut jízdy. Přestože je nelze spočítat, zasvěcení hovoří o tom, že tento druh sportu v současnosti zažívá nebývalou vlnu popularity. „Lidé v něm vidí zimní alternativu k běhu, který je dnes také velmi módní záležitostí,“ připouští ředitelka Jizerské o. p. s. Radka Davidová.
„Ti, co přijedou poprvé, jsou většinou nadšení a tvrdí, že takový rozsah tras a intenzita jejich úpravy se v Evropě vidí málokde,“ říká Martin Kunc, který se zároveň nezdráhá některé běžkaře označit za zhýčkané. „Přestože za naši službu nemusí přímo platit ani korunu, pokládají ji za samozřejmost a ještě nám kdeco vytýkají. Že jsme úpravu špatně načasovali a stopa mezitím zapadala, nestačila zmrznout nebo ji zavál vítr, že jsme neprojeli konkrétní úseky…
Přitom správně odhadnout vývoj počasí je velká alchymie. Nemáme žádné speciální předpovědi a vycházíme z více běžně dostupných zdrojů, které vyhodnocujeme,“ přibližuje činnost, jež předchází nastartování rolby, stroje vyžadujícího zkušeného řidiče znalého terénu. Práce trvá pět až sedm hodin a v poslední době je čím dál obtížnější vytipovat dobu, kdy se lyžařský provoz ve stopě zklidní, aby lidé rolbu neomezovali.
